Prachatice.
Ve čtvrtek 9.8.2007 se probouzíme s Frantou v turistické chatě na Libínském sedle. Všude je spousta vody, tak jdeme přes silnici na autobus. Pěšky šlapat
Historické Prachatice jsou jasně odděleny od socialistického stavebního zmatku zachovalými hradbami s parkánem. Procházíme branou a krátce na to vstupujeme na centrální náměstí. Na něm i v okolních ulicích je mnoho hezkých renesančních domů. Necháváme se zlákat Muzeem Prachaticka. Postupně procházíme typickými interiéry od gotiky po sedmdesátá léta minulého století. Zde vzpomínám na svoje dětství v jedné z blízkých vesnic. Syna zajímá hlavně místnost s modely hradů, které ve středověku chránily zlatou stezku. Některé již zcela zanikly, jiné jsou stále dominantami šumavské krajiny.
V 10:41 nám odjíždí osobáček do Čičenic. Sedíme v cyklistickém vagónu, souprava je docela plná. Projíždíme romantickým údolím říčky Blanice. Husinec, Bavorov, Vodňany. Tato i menší nádražíčka jsou hezky upravená. Na české poměry dost nezvykle, spíše působí moravským dojmem. V Čičenicích jsme v 11:26. Rychle sháníme oběd. U stanice je pouze výčep, ale třista metrů ve směru na Budějovice při trati stojí vyhledávaná hospoda. Mají hotovky okolo 50,- Kč. Mě nadchla nezvyklá kombinace „Moravské uzené na smetaně, houskový knedlík“. Jídlo nemělo chybu, pivo bylo bez zápachu a obsluha rychlá. Atmosféra venkovská.
Rychlík Rožmberk kdesi na trati z Bohumína nabral půl hodiny zpoždění. V Plzni na nás R 755 ani náhodou nečeká. Trávíme tedy 45 minut čekání v čisté čekárně nad dobrými koláčky z místní pekárny.Pak přijíždí z Norimberka příjemný německý R 453. Užíváme si luxusní jedničky. Bavorští byznysmeni se diví, že nám zde platí lístek. Nějak jim to nejde dohromady s naším zevnějškem. Z Plzně odjíždíme v 15:13 a v Praze vystupujeme v 16:45. Opět vše stíhám včetně nástupu na noční směnu.
http://mesto.prachatice.cz/index.html
http://prachatice.webovastranka.cz/