Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boskovice

6. 8. 2008

Boskovice leží na moravské trati 262 jen pět kilometrů od stanice Skalice nad Svitavou, která je součástí koridoru Česká Třebová – Brno. Pravda, pendolina ani expresy zde nestaví, ale rychlíky již ano a návaznost lokálních spojů do Boskovic je docela slušná. Někomu možná budou vyhovovat přímé lokálky z České Třebové přes její moravskou jmenovkyni a Chornici.

 

Boskovice jsou malým moravským městem sevřeným mezi zalesněnými kopci a vše podstatné je zde pěkně pohromadě. A není toho málo. Trochu stranou je na odvráceném svahu kopce rozložený židovský hřbitov. To proto, aby nebyl ostatním obyvatelům na očích. My jsme ho zastihli volně přístupný, čehož jsme využili. Některé náhrobky jsou zachovalé, některé se již propadají pod tíhou věků do hřbitovní prsti. Jiné jsou poválené či trochu poničené. Celková atmosféra v těchto místech bývá silná, platí to i pro Boskovice.
ObrazekVrátíme-li se od tohoto hřbitova trochu níže a pak se dáme boční ulicí doprava vzhůru, dojdeme přímo do rekonstruovaného židovského města. Jeho plocha vždy byla nevelká, přesto zde žilo až dva a půl tisíce vyznavačů talmudu. Na konci druhé světové války se jich vrátilo čtrnáct, poslední zemřel v devadesátých letech minulého století. Byly zde tři synagogy. Dobu komunismu přežila jen synagoga maior. Její interiéry jsou po rekonstrukci přeměny na muzeum této čtvrti s obvyklou otevírací dobou včetně sobot a nedělí. Prohlídka je pouze s průvodkyní, která nás zavedla i do nedalekého sklepení, kde byla nedávno objevena pravá rituální mikve. Takže ta v Dobrušce není jediná u nás (jsou už k vidění i jinde).
Nad židovským městem začíná hlavní historické Masarykovo náměstí s dominantní radniční věží zvláštního tvaru. Škoda že není přístupná. Protiváhou na dolním konci náměstí je kostel sv. Jakuba st. I on má zajímavé, poněkud atypické tvary. Uprostřed náměstí nás před polednem nejvíce zajímá restaurace Záložna. Přístupová chodba je docela drsnou hernou, ale bokem ležící jídelna je velmi prostorná a příjemná. V tomto prostředí je milým překvapením velké množství hotovek za nízké ceny, přestože je srpnová neděle. Je plno, ale obsluha stíhá. Kvalita jídla i pití je dobrá.
Z náměstí vede červená značka na hrad. Cesta je dlouhá necelý kilometr, ale je to slušný kopec. Po pravé ruce brzy máme zámeckou zahradu s empírovým zámkem. Ten zatím vypadá hezky jen zepředu. Přístupný ovšem je. Po levé ruce za radnicí je krásná ulice s tzv. rezidencí. Jedná se o dočasné sídlo vrchnosti, které se již nechtělo bydlet na hradě, ale zámek ještě nestál. Vedle ní stojí poněkud zchátralý panský dvůr, který má ovšem ambice stát se turistickým lákadlem. Za ním je zrekonstruovaný zámecký skleník s příjemným posezením v okolních zahradách. Dále již cesta prudce stoupá lesem a serpentinou se dostáváme k hradu. U něho stojí velmi mohutný a státem chráněný dub. Hrad je za poplatek přístupný a procházka jeho mohutnými ruinami je romantická. Skvěle ho doplňují husté lesy na okolních kopcích.

Obrazek

 http://www.boskovice.cz/
http://www.boskowan.com/region/boskovice/historie/zamek/default_cz.htm
http://www.hradboskovice.cz/
http://www.boskowan.cz/

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA