Moldava v Krušných horách
Je pondělí, 12.2.2007, 9:19 hod., a s Fandou opouštíme pražské hlavní nádraží. Jedeme rychlíkem R614 směr Cheb. Koupili jsme si týdenní síťovku 1. třídy. Jsme tedy rozvaleni v kupé a svačíme. Nad sebou máme přivázené velké dřevěné sáně, v krosně jsou oteplovačky a náhradní obutí. A také jídlo i pití na celý den.
V Teplicích přestupujeme na Os 6936 a v Loukách u Litvínova opět na Os 26806. Nyní projíždíme zajímavou trať 135. Je zataženo. Stoupáme do hor. Okolo jsou březové háje s množstvím balvanů. U Hrobu se objevuje sníh. Pod viadukty jsou hluboká údolí a v nich rozpadlé německé fabriky. V Dubí měníme směr jízdy. Houstne mlha. Pomalu projíždíme dva tunely. Ve 12:22 jsme na konečné v Moldavě. Zjišťujeme, že se jedná o jednu velkou německou jídelnu s trpaslíkovou výzdobou. Vydáváme se tedy od nádraží vlevo po žluté značce. Pod Vytiskou v husté mlze konzumujeme zásoby s teplým čajem z termosky. Odbočujeme po zelené dolů, protínáme běžecké tratě a vedle nich konečně objevujeme příhodný svah k sáňkování. Dvě hodiny svištíme sami po sněhu dolů. Pak začíná silně pršet. V bílé tmě odcházíme k blízké zastávce ČD Mikulov-Nové Město. Neskutečně honosný název pro to, co nás čeká. V oprýskáné boudě se krčíme před deštěm téměř hodinu. Pak stavíme předepsaným znamením Os26809 (odj. 16:41). Jedeme až do Mostu. Dáváme si teplé pití z automatu. Fanda se v teple převlíká do suchého.
V 18:31 odjíždíme z Mostu s R611 "Ohře". V kupé se suší oblečení. Fanda si hraje s autíčky. Já sedím v pantoflích a píšu deník. Do Prahy přijíždíme v půl deváté večer.