Tanečnice - Die Tänzerin
17.6.2006 jsem si s německými přáteli dali ve 12:00 sraz na rozhledně Tanečnice. Tato zděná stavba leží na západním okraji šluknovského výběžku a odděluje české Mikulášovice od německého turistického městečka Sebnitz.
S Frantou jsme vyrazili v sobotu ráno z Prahy ranním rychlíkem, který jezdí po sedmé hodině ve směru Tanvald. Cestovali jsme na rychlíkové SONE+ za 360 Kč. V Bakově jsme bez čekání přestoupili na rychlík do Rumburku a tam na nás čekala připravená lokálka do Dolní Poustevny přes Mikulášovice. Vystoupili jsme na zastávce Mikulášovice – střed a po modré značce vlevo přes koleje pokračovali rozbitou silničkou mezi poli mírně vzhůru. Rychlíky díky hojným cyklistům nabrali cca 10 min zpoždění, tak jsem chudáka Frantíka trochu hnal, aby kamarádi nečekali. Cesta mezi balíky sena roztroušenými po svahu byla příjemná, stejně jako krajina kolem. Všude ticho a čistý vzduch. Pod hraničním sedlem značka zahnula vpravo do ostřejšího lesního stoupání. Přesto pohodlná a zpevněná cesta vedla až na vrchol kopce ke stylové hospodě a vedle ní stojící rozhledně. Z vrcholu na nás mávali přátelé. Nebylo ošklivě, ale daleké výhledy se nekonaly. Lepší vyhlídku nabízela německá strana. Přímo pod námi se choulilo město Sebnitz. Na obzoru se rýsovaly další rozhledny na německém území. Drážďany vidět nebyly.
V upravené restauraci jsme si dali za přijatelné peníze velice slušné jídlo, zakoupili turistickou známku a model rozhledny. Frantík si pohrál na prolézačkách i houpačkách a vydali jsme se z kopce dolů.
Původně jsem chtěl sejít přes turistický pěší přechod do Sebnitz a odtud pokračovat vláčkem po romantické trati do Bad Schandau a dále do Děčína, protože SONE+ platí i v německém příhraničí. Jen se nesmí použít vlaky vyšší kvality – IC a EC. Kamarádi nás však naložili do auta a projeli s námi krásné údolí říčky Křinice ze Sebnitz až do Bad Schandau na Labi. Velice impozantní byla vyhlídka Kuhstall, pár kilometrů od střediska Heidemühle, kde končí lesní tramvaj z Bad Schandau. Krajina se stolovými horami a intenzivní zelení kam až oko dohlédlo připomínala obrázky z Venezuely.
V lázeňském městě Bad Schandau jsme se na nádraží rozloučili s našimi přáteli a pokračovali plánovanou cestou vlakem přes Děčín do Prahy.
V Děčíně jsme večer měli asi hodinu času. Využili jsme ji k vycházce na Pastýřskou stěnu, odkud je zajímavý pohled na zámek z ptačí perspektivy (viz obr. dole). Počasí bylo krásné. Škoda, že tak nebylo v poledne na Tanečnici.