Budišov nad Budišovkou.
Trať 276 se za Suchdolem nad Odrou záhy vnoří do táhlých údolí Oderských vrchů a později Nízkého Jeseníku. Lesy a louky po čase vystřídá něco jako náhorní rovina typická právě pro Nízký Jeseník. Všude jsou pole a na nevýrazných kopečkách hezká městečka s výraznými kostely. Typický je Vítkov, ten by snad stál i za prohlídku.
My však jedeme dál a ze Svatoňovic prudce klesáme do Budišova nad Budišovkou. Panoráma města je z vlaku krásné. Trochu nepochopitelně projíždíme celým městem a stavíme až za ním. Čeká nás asi kilometrová pěší cesta nazpět. Máme hlad, je okolo druhé hodiny odpolední a na všech několika otevřených hospodách vidíme případně slyšíme, že o víkendu nevaří. Nakonec přece jen jednu restauraci s jídlem nalézáme na náměstí. S plným žaludkem chceme poznat místní zajímavosti. Nutno uznat, že v tomto městě mají velice dominantní kostel. Ale zavřený. Pak zde mají muzeum věnované břidlici – ta je tady všude a na všem. I muzeum je však v neděli zavřené. Prý můžeme navštívit koupaliště – vzdálené cca půl hodiny. Místo něho nás svlažuje bouřka, před kterou prcháme do lokálky. Upřímně řečeno – B.n.B. nás nenadchl. Možná jsme to vzali ze špatného konce.
Cestu zpět do Suchdola si vychutnávám. Některá údolí na severním okraji vojenského prostoru Libavá vypadají obzvláště pěkně. Zkouším fotit za jízdy otevřeným okénkem a dávám se do řeči s vedoucím TOMíků, kteří cestují s námi. Jeli ze Zlína přepadnout holky, co u Vítkova táboří. Znovu si uvědomuji, že na Moravě si lidé užívají života lépe než na západ od Vysočiny. A mají k sobě blíž. Snad proto se zde tak rád toulám.
Pěkné
(Mylove, 10. 12. 2007 20:09)