Ostrava
Ze Znojma jsme s Frantou vyrazili lokálkou v sobotu ráno zpět do Břeclavi. Cílem bylo chytit tam pohodlné polské EC z Vídně do Ostravy. Dle zkušenosti nás čekal příjemný a rychlý přesun napříč Moravou do Slezska. Předpoklady se naplnily, cesta v prázdném a klimatizovaném kupé ubíhala rychle.
Do Ostravy jsme přijeli na oběd. Na rozsáhlém hlavním nádraží v prostorném bufetu jsme si dali lehce podprůměrnou svíčkovou za odpovídající cenu. Asi v polovině jídla se na nás pověsila jedna z mnohých místních lidských rujen, která tak dlouho hlasitě vychvalovala mého synka, dokud jsem jí nedal desetikorunu, pravděpodobně do hracího automatu.
Naopak příjemným zážitkem, tak jako všude na Moravě a ve Slezsku, byla návštěva nádražního infocentra . Pěkná slečna ochotně a rychle hledala v mapách a jízdních řádech, když jsme nevěděli, jak se dostat na Černou louku, kde měla být expozice miniatur. Podle zakoupené mapy už to potom nebyl přímou tramvají problém. V soukromé expozici jsou k vidění přesné kopie mrakodrapových center mnoha světových měst. Ve venkovní části areálu pak zaujme procházka mezi typickými stavbami zemí EU, vše spojuje modelový vláček. Hned vedle stojí ideální modely všech sedmi divů starověkého světa. Celá zahrada působí trochu kýčovitě, ale jednotlivé stavby jsou zajímavé. Prostě, bylo Frantíkovým přáním tuto stálou výstavu vidět, tak jsme na ni do Ostravy jeli.
Kousek vedle stojí původní ostravský hrad, který prochází revitalizací. My jsme dali přednost pěšímu přesunu skrz hlavní náměstí s restauračními předzahrádkami (zmrzlina na lavičce) k radnici. Pohled z radniční věže byl pro mne největším ostravským zážitkem. Tomuto průmyslovému městu se rozhodně nedá upřít osobité kouzlo. Jen místo starých domů zde mají staré fabriky, doly, haldy, to vše prorostlé divokou zelení a obývané tvrdými, ale ne zlými lidmi. Výhled navíc rámuje panoráma Jeseníků a Beskyd se vztyčeným prstem Lysé hory.
Trolejbusem jsme se vrátili na hlavní nádraží. V pozdních odpoledních hodinách nás čekala cesta osobákem přes Frýdek-Místek do Frýdlantu nad Ostravicí, kde jsme si počkali na lokálku do Ostravice. Tam, přímo u nádraží v hotýlku, jsme měli zamluvený pokoj. Ostravice leží schoulená pod Lysou horou, která se osluněná zapadajícím sluncem tyčila nad námi. Podle itineráře jsme na ni druhý den měli vylézt.