Beroun.
Do Berouna se jezdí vlakem. Spoje jsou husté, můžeme si vybrat nejen čas nebo osobák či rychlík, ale i trať. Kromě klasiky přes Karlštejn se v poslední době dostává do módy před několika léty téměř zrušená lokálka přes Rudnou. Z krajinářského hlediska má rozhodně co nabídnout, s rychlostí je to zatím výrazně horší. Ale prý se blýská na časy. Nicméně my si vybíráme jeden z dopoledních panťáků na trati 171, které jsou v jízdním řádu značené křížkem v kroužku, protože o víkendech jezdí v moderní a podstatně pohodlnější podobě. Jedeme spolu dvě rodiny s několika dětmi na zpáteční skupinovou jízdenku. Je sobota 23.6.2007.
V Berouně jsme před polednem. Od nádraží jdeme rovně, podcházíme dálniční přemostění města, přecházíme most přes Litavku a částečně opravenými středověkými hradbami vstupujeme do starého města. Průchodem se dostáváme na náměstí. Vlevo stíháme expozice městského muzea, které má otevřeno do dvanácti hodin a pak zase odpoledne. Muzeum je také zaměřeno na geologii Českého krasu.
Pak je čas oběda. Na náměstí je řada možností k občerstvení. My si vybíráme již jednou vyzkoušený hotel Český dvůr blízko muzea. V restauraci mají výběr z hotovek v cenách okolo 75 Kč. Frantovi vyhovuje, že mají svíčkovou. Poloviční porce není problém. Při čekání na jídlo pozorujeme okolí, které se rychle zklidňuje. Po poledni trhovci balí stánky a postupně vyniká renesanční krása řady domů podél náměstí včetně tří soch.
Na obou koncích náměstí jsou výrazné brány. Procházíme tou horní, Plzeňskou, která je v dopoledních hodinách přístupná. Přejdeme rušnou křižovatku a podle šipek odbočujeme vpravo na cestičku prudce stoupající na Městskou horu. Zde, v přírodním parku, jsou dětská hřiště s atypickou dřevěnou výbavou a pochopitelně medvědárium s večerníčkovými medvědy Kubou, Vojtou a Matějem. Už dávno vyrostli, jsou za ohradníkem, přesto neztratili nic ze své hravosti i obliby. Dále na kopci je moderní železobetonová rozhledna, odkud je za mírný poplatek zajímavý pohled na jasně se rýsující historické město i na železárny na opačné straně města.
Cestou zpět se za branou vlevo stavíme v cukrárně Meruňka. Na stěně visí ocenění za nejlepší cukrárnu ČR v roce 2005. Změnit obsah zmrzlinového poháru dle přání zákazníka zde není problém. Ještě se za rohem v kostele mrkneme dveřmi na klasickou bílou svatbu a míříme přes náměstí zpět do průchodu a na nádraží.
http://www.beroun.cz/
http://www.mesto-beroun.cz/
http://beroun.turistik.cz/cs/
http://www.ubytovanivcr.cz/i.php?n=Beroun