Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hradec Králové – Salón republiky.

23. 5. 2008

Je pátek 9.5.2008. Fanda má ve škole volno, a tak se chystáme vyjet kilometrickou banku ČD. Když pojedeme 1. třídou, vychází nám vzdálenost Praha, Vysočany – Hradec Králové téměř přesně. Navíc jsme tam ještě spolu nebyli, pokud nepočítám množství přestupů. V 8:21 nastupujeme do R 653, v 9:51 v Hradci přestupujeme na Os 5604 a v 10:09 vystupujeme na Slezském předměstí tohoto krajského města.

Proč začínáme prohlídku města od jeho periférie? Podlehli jsme totiž letos kouzlu geokešinku. Pomocí GPS hledáme „poklady“ – kešky - uložené na pečlivě zamaskovaných místech, aby je neznalí mudlové nemohli objevit a zcizit. Další informace o této celosvětové hře jsou v internetových odkazech, které připojuji k tomuto článku. ( http://www.geocaching.cz/news.php ) No a právě na Slezském předměstí se tři kešky nacházejí. První nacházíme v nově obnoveném krajinářském celku Háječek. Roztomilé rybníčky jsou zde obydlené množstvím polodivokých kachen. Děti si zde přijdou na své, mají tu slušně vybavené hřiště. Jdeme po dalších keškách. Za zmínku stojí novorománský kostelík Panny Marie na Rožberku. Po této keši se cestou do centra zastavujeme na obědě v Restauraci u Rychtáře v Pospíšilově ulici. Zvenku tedy vypadá jako kasino, ale to je v suterénu. Nad ním je velmi příjemná, v poledne nezakouřená a nepřecpaná hospoda. Za příjemný peníz jsme se velmi slušně najedli a napili. Přitom bylo z čeho vybírat a ani obsluha nekazila dojem. Jen na toaletě chybělo mýdlo.
Pokračujeme dále. GPS nás vede do Šimkových sadů. Jedná se evidentně o vycházkové místo hradeckých maminek. Dále obcházíme lékařskou fakultu a vstupujeme na výstavně obnovené labské nábřeží. Za Marie Terezie a jejího syna Josefa II se Hradec proměnil v mohutnou vojenskou pevnost. V případě potřeby bylo možno okolí města zatopit do vzdálenosti pětiset metrů od hradeb. Zbytky tohoto opevnění jsou k vidění právě v Šimkových sadech. Rakousko – pruské války ovšem prokázaly bezcennost této mohutné státní investice. Na konci 19. století tedy byly hradby strženy a tak byly stavitelům zpřístupněny kvalitní pozemky, na kterých se do té doby stavět nesmělo. Výstavbu vedl dlouholetý starosta města dr. Ulrich. Ten pozval do města celý tým skvělých umělců té doby v čele s legendárními architekty Kotěrou a Gočárem. Ti doplnili kvalitní historické jádro města o množství světově proslulých staveb. Díky kvalitní koncepci výstavby i umělecké úrovni se právem Hradci začalo říkat Salón republiky.
Putování za kešmi nás vede k některým cenným budovám té doby. Začínáme aquacentrem neboli dříve Městskými lázněmi. Ovšem už v době svého vzniku v roce 1933 šlo o hypermoderní plavecký areál s jednou raritou – mořskými vlnami. Ty jsou funkční dodnes a spolu s architektonickým ztvárněním svědčí o nadčasovosti a progresivitě svého tvůrce – architekta Lišky. Před lázněmi vidíme parkovat pravý parní výletní člun, který známe z Toulavé kamery. Jeho tvůrce právě roztápí kotlík. Za ním na protějším náměstí stojí další výrazná připomínka meziválečné doby. Jsou jí nadzemní garáže, které už v roce 1932 nechal postavit ing. Novák. Už tehdy tu byla spirálovitá nájezdní rampa. Objekt stále slouží svému účelu a je památkově chráněn pro svůj funkcionalistický sloh.
ObrazekGPS nás po nábřeží dále vede k Tyršově mostu. Za ním se ocitáme před národní kulturní památkou – budovou Muzea východních Čech. Jedná se o geniální secesní dílo Jana Kotěry. Průčelí muzea zdobí alegorické postavy sedících žen, představujících Umění a Průmysl (ta drží postavu muže, který představuje město Hradec Králové). Budova byla postavena v roce 1912 v secesním slohu. Zvláštností na české poměry je neomítnuté zdivo. Zde se snad nechal Kotěra inspirovat středověkou podobou města. Už tehdy bylo neomítnuté zdivo v Čechách sice zvláštní, ale v Hradci prý oblíbené. Velká fontána před budovou je zhmotnělou myšlenkou Mistra Kotěry. 
Dále po proudu Labe stojí secesní Pražský most. Jeho současná podoba je z roku 1912 a autorem je opět architekt Kotěra. Zájemce o kolejovou dopravu by mohlo zajímat, že zde ve 20. letech minulého století byly nataženy přes most koleje pro uvažovanou tramvajovou dopravu. Pak se změnila koncepce městské dopravy a koleje od nikud nikam byly v šedesátých letech odstraněny. Naštěstí krásný most nikoliv.
Přecházíme přes Pražský most a vlevo od něho nacházíme další ze symbolů Hradce Králové – budovu Gymnázia K.J.Tyla. V letech 1925 – 1927 bylo gymnázium vystaveno dle návrhu Josefa Gočára. Šestimetrová bronzová socha vítěze pochází z dílny slavného sochaře J. Štursy.
Zpět přes Labe se dostáváme po hrázi labské vodní elektrárny zvané „Hucák“. I ta pochází z roku 1912. Architektem byl František Sander. Pražákům může být znám svými stavbami na ostrově Štvanice či jako tvůrce zdymadla v hořínském parku u Mělníka. Srdcem elektrárny jsou stále funkční původní Francisovy turbíny.
U elektrárny vstupujeme do elegantních Jiráskových sadů. Z jedné strany jsou omývány řekou Labem, z druhé pak Orlicí. Na špici sadů je soutok obou. Tyto sady jsou evidentně útočištěm zamilovaných studentů.

Obrazek

Vracíme se s Fandou zpět a vstupujeme do historické části města. Využíváme jasného počasí a vystupujeme na Bílou věž. Z ochozu máme pod sebou i katedrálu sv. Ducha. Na severu září stále ještě zasněžené hřebeny Krkonoš, na východě se táhne pásmo Orlických hor. Celé město máme jako na dlani. Jako Pražané můžeme Hradci tiše závidět silniční okruh města, který je kompletní a funkční. Obcházíme Velké náměstí, průchodem Bono Publico se dostáváme za hradby. Tam nacházíme novou zahradní restauraci, kde jsou ceny rozhodně nižší, než na předraženém náměstí. Dáváme si dobré pití i krmě a přes Pražský most a Gočárovou třídu se dostáváme do blízkosti vlakového nádraží.
Rychlík R 792 s námi odjíždí v 19:08, v Praze – Vysočanech jsme ve 20:35.

http://www.geocaching.cz/news.php
http://www.hradeckralove.cz/
http://www.hradeckralove.org/
http://www.muzeumhk.cz/
http://encyklopedie.divoch.info/cs/Jan_Kot%C4%9Bra
http://zivotopisyonline.cz/josef-gocar.php

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA