Jdi na obsah Jdi na menu
 


Litomyšl.

13. 10. 2007

 

 

 

ObrazekVelkým problémem českých lokálních tratích je mizerná návaznost na rychlíkové spoje. S tím se potýkáme v pátek 3.8.2007 i my s Fandou. Nakonec volím cestu Košičanem v 8:07 z Prahy. Ten ovšem v Chocni nestaví, tak vystupujeme až v České Třebové v 9:49. Přestože máme koupenou železniční síťovku, bereme zavděk neoblíbeným, ale v danou chvíli racionálním autobusovým spojem. V 10:35 odjíždíme od železniční stanice a po poněkud strastiplném sjíždění místních kopců v 11:10 vystupujeme u litomyšlského zámku.

ObrazekS ještě rozechvělým žaludkem vstupujeme do zámeckého areálu, který nás zklidňuje. Uprostřed parkové úpravy stojí monumentální renesanční zámek s psaníčkovými sgrafity. Kupujeme si lístky na první okruh a kromě tradičních prostor navštěvujeme i unikátní, zachovalé šlechtické divadlo. Dokonce se smíme posadit do dobového hlediště. Po zámku si prohlížíme přilehlý park, registrujeme muzeum Bedřicha Smetany, který se v místním pivovaru narodil, a putujeme na náměstí.
Litomyšl je městskou památkovou rezervací (MPR) a jejím středem je skvěle zachované renesanční náměstí. V podlouhlé, půlkruhové dispozici jej tvoří desítky původních domů. Problémem jsou všudypřítomná stojící i jezdící auta. ObrazekNarozdíl třeba od Telče či Nového Jičína se zde prakticky nedá fotit. Škoda. Problém máme i s obědem. Je lehce po poledni a jediná restaurace, která odpovídá našim představám, je přeplněná úředníky. Když odchází, už toho po nich moc nezůstává. Přesto je tato hospoda „U Slunce“ dobrou volbou. Hotovky mají okolo šedesáti korun, obsluha je unavená, leč profesionálně příjemná. Kousek nad touto restaurací jsem příjemně překvapen existencí již téměř vyhubeného mléčného baru. Dokonce v příjemných cenových relacích nabízejí klasické mléčné koktejly s nadýchanou pěnou.
Přes malý parčík se vracíme zpět k zámku, ale vstupujeme do protější klášterní zahradyObrazekJe nově upravená a zdobí ji díla Olbrama Zoubka. Na anglicky sestřižených trávnících polehávají lidé různého věku a poslouchají tóny vážné hudby. Ty se pomalu linou z umě zamaskovaných kvalitních reproduktorů. Atmosféru dokreslují sluneční paprsky, rozkvetlé záhony trvalek a šumění fontány. Rád bych zde relaxoval až do odjezdu vlaku. Avšak mým synem mi to není dovoleno. Potřebuje akci, tak dokončujeme prohlídku historických uliček a za naší známou restaurací vstupujeme na městskou periférii, to znamená do panelového šedivého sídliště. V „sámošce“ socialistického střihu doplňujeme zásoby, přecházíme jakousi příšernou silnici s hektickým provozem a vstupujeme do malé vilové čtvrti, kde se nachází příjemné nádražíčko s ještě příjemnější hospůdkou a u ní upravenou zahrádkou. Dá se zde velice dobře pojíst, popít anebo prostě jen pobejt. Tak to dělá jeden mírně postarší pár vedle nás u lahvinky červeného vína s atmosférou končícího léta okolo.

Litomyšl má velmi uměleckou tvář. Kulturní historie je zde cítit téměř na každém rohu. Snad její součástí i nadále bude místní lokální trať. Lokálka nám jede v 16:16, projíždíme Vysokým Mýtem a v 17:07 vystupujeme v Chocni. Odtud jede rychlík v 17:24 a v Praze jsme na hlavním nádraží v 19:05.
http://www.litomysl.cz/php/index/index.php
http://www.rml.cz/
http://litomysl.ff.cuni.cz/
http://www.chocen-litomysl.cz/
http://misaanky.blog.cz/0709/zamek-litomysl

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář